Děsivý americký původ nacistické eugeniky

5 z 5 (5 hlasů)

Tento článek jsem již dříve předložil svému „korespondentovi“ Joshovi (jehož jsem publikoval překlady), profesoru sociologie v Tel-Avivu, který potvrdil pravdivost těchto historických faktů...

Po přečtení tohoto článku můžeme podezřívat eugeniku z toho, že se diskrétněji udržuje pomocí vakcín, chemtrails, pesticidů, Big Pharma... a vede k postupné sterilizaci části lidstva.

podle Edwin Černý

(Edwin Black je autorem knihy „Válka proti slabým: Eugenika a americká kampaň za vytvoření Race of Lords“, z níž je převzat tento článek z roku 2003)

Traduit par Apolline

Hitler a jeho zatracené duše pronásledovali celý kontinent a vyhubili miliony lidí v jejich snaze o takzvanou „rasu pánů“.

Ale koncept bílé, plavovlasé a modrooké severské mistrovské rasy nebyl Hitlerův. Myšlenka vznikla ve Spojených státech a rozvinula se v Kalifornii, desetiletí předtím, než se Hitler dostal k moci. Kalifornští eugenici hráli důležitou, i když málo známou roli v americkém eugenickém hnutí etnických čistek.

Eugenika byla rasistická pseudověda, která se snažila eliminovat všechny lidi považované za „nevhodné“ a uchovávala pouze ty, kteří se přizpůsobili norskému stereotypu. Základy filozofie byly schváleny jako národní politika zákony přijatými ve 27 státech, které se zabývaly nucenou sterilizací a segregací, stejně jako opozicí vůči určitým manželstvím. V roce 1909 se Kalifornie stala třetím státem, který tyto zákony schválil. Nakonec praktikující eugeniky násilně sterilizovali asi 60.000 XNUMX Američanů, zakázali tisícům manželství, tisíce násilně izolovali v „koloniích“ a pronásledovali nespočetné množství prostředků, které jsme právě zjistili. Před druhou světovou válkou byla téměř polovina nucených sterilizací provedena v Kalifornii a dokonce i po válce stát provedl třetinu všech takových operací.

Kalifornie se stala epicentrem amerického eugenického hnutí. Během prvních desetiletí 20
e století mezi kalifornskými eugeniky patřily významné, i když málo známé vědecké osobnosti specializující se na rasové otázky, jako je Dr. Paul Popenoe, lékař pro pohlavní choroby v armádě.

Eugenika by zůstala bizarní konverzací v salonu, kdyby ji hojně nefinancovaly filantropické korporace, zejména Carnegieho institut, Rockefellerova nadace a železniční magnát Edward Harriman. Všichni byli ve spojení s některými z nejuznávanějších amerických vědců z prestižních univerzit jako Stanford, Yale, Harvard a Princeton. Tito učenci zastávali rasovou teorii a vědu a poté falšovali data, aby sloužila účelům rasistické eugeniky.

Prezident Stanfordu David Starr Jordan rozvedl pojem „rasa a krev“ ve své brožuře „The Blood of a Nation“ z roku 1902, kde prohlásil, že lidské vlastnosti a podmínky, jako je talent a chudoba, se přenášejí krví.

V roce 1904 Carnegie Institute vybudoval laboratorní komplex v Cold Spring Harbor na Long Islandu, kde byly uloženy miliony souborů o obyčejných Američanech, zatímco výzkumníci připravovali odstranění rodin, pokrevních linií a celých populací. Z Cold Spring Harbor vedli zastánci eugeniky kampaň v zákonodárných orgánech po celé Americe, stejně jako v agenturách a asociacích sociálních služeb.

Harriman financoval charitativní organizace, jako je American Bureau of Industries and Immigration, aby v New Yorku a dalších velkých městech hledaly Židy, Italy a další přistěhovalce a podrobovaly je deportaci, nezákonnému zadržování nebo nucené sterilizaci.

Rockefellerova nadace pomohla financovat německý eugenický program a dokonce financovala program, na kterém pracoval Josef Mengele, než odešel do Osvětimi.

Velká část duchovního vedení a politické agitace amerického eugenického hnutí pocházela z kvaziautonomních kalifornských eugenických společností, jako je Betterment Foundation of Pasadena a kalifornská pobočka Americké eugenické společnosti, které koordinovaly většinu aktivit. Long Island Eugenics Research Society. Tyto organizace - které fungovaly jako pevně provázaná síť - vydávaly pseudovědecké zpravodaje a časopisy, jako např Eugenické zprávy et Eugenikaa dělal propagandu pro nacisty.

Eugenika začala jako vědecká kuriozita ve viktoriánské době. V roce 1863 Sir Francis Galton, bratranec Charlese Darwina [oba Britové], vyslovil teorii, že pokud by se talentovaní lidé oženili pouze s jinými talentovanými lidmi, výsledkem by bylo výrazně lepší potomstvo. Galtonovy myšlenky byly přineseny do Spojených států na počátku 20
e století, stejně jako byly znovuobjevovány principy dědičnosti Gregora Mendela. Američtí eugenici s náboženskou horlivostí věřili, že ty mendelovské koncepty, které určovaly barvu a velikost hrachu, kukuřice a dobytka, také řídily sociální a intelektuální vlastnosti člověka.

V Americe demograficky převrácené naruby masivní imigrací a zmítané chaosem rekonstrukce, rasový konflikt na začátku 20.e století. Elitisté, utopisté a takzvaní „progresivisté“ přidali ke své touze udělat svět lepším místo svůj planoucí rasový strach a třídní předsudky. Znovuobjevili Galtonovu eugeniku tím, že ji přeměnili v represivní a rasistickou ideologii. Cíl: osídlit Zemi velmi velkým podílem lidí patřících do jejich socioekonomické a biologické kategorie – téměř bez výjimky.

Nadřazený druh vyhledávaný eugenickým hnutím sestával z lidí nejen velkých, silných a talentovaných. Eugenici chtěli blonďaté, modrooké severské typy. Věřili, že tato jedinečná skupina je jediným hodným dědicem země. To znamenalo vyřadit emancipované černochy, Asiaty, Indy, Hispánce, východoevropské imigrantské dělníky, Židy, tmavovlasé lidi, chudé, nemohoucí a opravdu kohokoli mimo aristokratické genetické linie, specifikované „raciology“.

Jak ? Identifikací takzvaných „chybných“ rodokmenů a vystavením lidí programům věčné segregace a sterilizace s cílem zničit jejich pokrevní linie. Velkým plánem bylo doslova odstranit reprodukční schopnost těch, kteří byli považováni za slabé a méněcenné - takzvané "nezpůsobilé". Eugenici doufali, že časem zneutralizují životaschopnost nežádoucí populace, dokud nezůstanou jediní.

Osmnáct řešení bylo prozkoumáno v roce 1911 ve zprávě podporované Carnegie, nazvané: „Předběžná zpráva výboru eugenické sekce Americké asociace genetiků pro studium a zprávu o nejúčinnějších prostředcích potlačení defektního genetického materiálu u lidí. populace". Řešením č. 8 byla eutanazie.

Nejčastěji navrhovanou eugenickou metodou v Americe byla „smrtící komora“ nebo místní plynové komory. V roce 1918 Popenoe, specialista na pohlavní choroby během 1
re války, je spoluautorem knihy, která byla široce sledována, Eugenika Aaplikovaný, který prohlásil: "Z historického hlediska je první metodou, která se prezentuje, poprava... Její sklon k udržení standardu plemene by se neměl podceňovat." Kniha také věnovala kapitolu „Smrtící selekci“, která fungovala „zničením jedince prostřednictvím nepříznivé složky prostředí, jako je nadměrný chlad, bakterie nebo nedostatek v těle“.

Specialisté na reprodukční eugeniku věřili, že americká společnost není připravena na zavedení organizovaného smrtícího řešení. Ale mnoho psychiatrických ústavů a ​​lékařů praktikovalo improvizovanou lékařskou letalitu a pasivní eutanazii samostatně. Instituce v Lincolnu ve státě Illinois krmila své nové pacienty mlékem od krav s tuberkulózou ve víře, že eugenicky silný jedinec bude imunní. To vedlo k třiceti až čtyřicetiprocentní roční úmrtnosti v Lincolnu. Někteří lékaři praktikovali pasivní eugeniku na novorozencích. Další lékaři v psychiatrických ústavech se dopustili smrtelné lékařské nedbalosti.

Nicméně s vedlejším smrtícím řešením bylo hlavním řešením eugeniků rychlé rozšíření nucené segregace a sterilizace a také nová omezení manželství. Přední země Kalifornie provedla všechny sterilizační procedury prakticky bez dalších okolků. V prvních dvaceti pěti letech po eugenické legislativě Kalifornie sterilizovala 9782 XNUMX lidí, většinou žen. Mnohé byly označeny za „špatné ženy“, diagnostikované jako „nadržené“, „hypersexualizované“ nebo „sexuálně nepředvídatelné“. V Sonomě byly ženy sterilizovány, protože se u nich mělo za to, že mají abnormálně velký klitoris nebo stydké pysky.

Jen v roce 1933 bylo provedeno 1278 nucených sterilizací, z toho 700 na ženách. Dva nejlepší sterilizační závody ve státě toho roku byly Sonoma State Home s 388 operacemi a Patton State Hospital s 363 operacemi. Existovaly další sterilizační centra jako Agnews, Mendocino, Napa, Norwalk, Stockton a Pacific Colony State Hospitals.

Dokonce i Nejvyšší soud Spojených států podporoval určité aspekty eugeniky. Oliver Wendell Holmes ve svém slavném rozsudku z roku 1927 napsal: „Spíše než popravovat zdegenerované potomky za zločin nebo je nechat zemřít hladem pro jejich imbecilitu, bylo by pro svět lepší, kdyby společnost dokázala omezit ty, kteří jsou zjevně nevhodní, aby udrželi svůj druh. .. tři generace bláznů stačí.“ Toto rozhodnutí otevřelo stavidla tisícům nátlakových sterilizací nebo pronásledování „podlidí“. Po letech citovali nacisté Holmesovy věty na svou osobní obranu při norimberských procesech.

Teprve poté, co se eugenika pevně etablovala ve Spojených státech, byla kampaň přenesena do Německa, ne bez určitého úsilí kalifornských eugeniků, kteří vydávali knihy idealizující sterilizaci a šířili je mezi úředníky a německými vědci.

Hitler studoval americké eugenické zákony. Pokusil se legitimizovat svůj antisemitismus tím, že jej zmedikalizoval a dodal mu přijatelný nádech pseudovědecké eugeniky. Hitler dokázal naverbovat nové stoupence mezi motivovanými Němci tím, že prohlásil, že věda je na jeho straně. Přestože Hitlerova rasová nenávist pramenila z jeho vlastní mysli, eugenické intelektuální obrysy, které Hitler přijal v roce 1924, byly vytvořeny v Americe.

Během dvacátých let 20. století pěstovali eugeničtí vědci z Carnegieho institutu úzké osobní a profesionální vztahy s fašistickými eugeniky v Německu. v Mein Kampf Hitler vydaný v roce 1924 citoval americkou eugenickou ideologii a otevřeně prokázal hluboké znalosti americké eugeniky. „Dnes existuje stát,“ napsal Hitler, „kde jsou viditelné alespoň ty nejmenší počátky lepšího pohledu na [imigraci]. Toto samozřejmě není náš model Německé republiky, ale Spojených států."

Hitler hrdě oznámil svým soudruhům, že pozorně sleduje vývoj amerického eugenického hnutí. "S velkým zájmem jsem studoval," řekl svému kolegovi nacistovi, "zákony několika amerických států na zabránění reprodukce u lidí, jejichž potomci by se vší pravděpodobností neměli žádnou hodnotu nebo by škodili rasové linii."

Napsal dokonce obdivný dopis americké vůdkyni eugeniky Madison Grantové, ve které uvedl o své knize o eugenice založené na rasách, Zmizení Velké rasy (Průchod Velké rasy), že byl jeho „biblí“.

Hitlerův boj za nadřazenou rasu by se ukázal být pošetilou křížovou výpravou pro rasu lordů. Dnes je americký výraz „nordic“ volně nahrazen „germánským“ nebo „árijským“. Rasová věda, rasová čistota a rasová dominance se staly hnací silou hitlerovského nacismu. Nacističtí eugenici nakonec chtěli diktovat, kdo bude v Evropě ovládané Říší pronásledován, jak budou lidé žít a jak zemřou. Nacističtí lékaři se stali tajnými generály v Hitlerově válce proti Židům a dalším Evropanům považovaným za méněcenné. Lékaři by vytvořili vědu, vynalezli eugenické vzorce a dokonce by osobně vybírali oběti pro sterilizaci, eutanazii a masové vyhlazování.

Během prvních let Říše američtí eugenici vítali Hitlerovy plány jako logické naplnění jejich vlastních desetiletí výzkumu a úsilí. Kalifornští eugenici znovu publikovali nacistickou propagandu pro americkou veřejnost. Organizovali také vědecké akce, jako například v srpnu 1934 v County Museum v Los Angeles, pro výroční zasedání Americké asociace veřejného zdraví.

V roce 1934, kdy se v Německu sterilizace zrychlily na více než 5000 60 měsíčně, se vůdce kalifornské eugeniky CM Goethe, pocházející z Německa, bujně chlubil důležitému kolegovi: „Bude vás zajímat, že vaše práce hrála nezanedbatelnou roli při formování názory skupiny intelektuálů, kteří stojí za Hitlerem v tomto současném programu. Všude jsem cítil, že jejich názory byly nesmírně podníceny americkým myšlením. Přeji si, drahý příteli, aby sis tuto myšlenku nesl po zbytek svého života že jste skutečně uvedli do akce skvělou vládu XNUMX milionů lidí."

Ve stejném roce, deset let poté, co Virginia schválila sterilizační zákon, Joseph DeJarnette, superintendent Virginia Hospital, pozoroval v Richmond Times-Dispatch"Němci nás porazili v naší vlastní hře."

Amerika se nespokojila s poskytováním podrobného vědeckého programu a financovala instituce eugeniky v Německu. V roce 1926 Rockefeller daroval asi 410.000 4 dolarů – což odpovídá dnešním téměř 1926 milionům dolarů – stovkám německých výzkumníků. V květnu 250.000 udělil Rockefeller XNUMX XNUMX $ německému psychiatrickému institutu císaře Viléma. Mezi přední psychiatry tohoto ústavu patřil Ernst Rüdin, který se stal jeho ředitelem a nakonec architektem systematické lékařské represe.

V eugenickém komplexu Institutu císaře Viléma byl Institut pro výzkum mozku. Od roku 1915 operoval v jediné místnosti. Vše se změnilo, když v roce 1929 dorazily Rockefellerovy peníze. Grant ve výši 317.000 XNUMX dolarů umožnil stavbu velké budovy a dal institutu hlavní roli v oblasti rasové biologie. Institut obdržel další dary od Rockefellerovy nadace v následujících letech. V čele ústavu stál Hitlerův lékařský přisluhovač Ernst Rüdin. Jeho zařízení se stalo hlavním vůdcem a příjemcem vražedných experimentů a výzkumů prováděných na Židech, cikánech a dalších obětech.

Od roku 1940 byly tisíce Němců odebraných z hospiců, psychiatrických ústavů a ​​dalších vězeňských zařízení systematicky zplynovány. Mezi 50.000 100.000 a XNUMX XNUMX bylo nakonec vyhlazeno.

Leon Whitney, výkonný tajemník Americké eugenické společnosti, řekl o nacismu: "Zatímco jsme se stále váhali... Němci nazývají věci pravými jmény."

Zvláštním příjemcem Rockefellerova financování byl Institut císaře Viléma pro antropologii, lidskou dědičnost a eugeniku v Berlíně. Po celá desetiletí američtí eugenici velmi potřebovali dvojčata, aby pokročili ve výzkumu dědičnosti. Ústav byl nyní připraven provést tento druh výzkumu na bezprecedentní úrovni. 13. května 1932 Rockefellerova nadace v New Yorku odeslala telegram do své pařížské kanceláře: ČERVEN - ZASEDÁNÍ VÝKONNÉHO VÝBORU - DEVĚT TISÍC DOLARŮ ZA TŘI ROKY PRO ANTROPOLOLOGICKÝ INSTITUT KAISER WILHELM - VÝZKUM DVOJNCŮ ​​A ENERFF. LÁTKY TOXICKÉ NA CHROMOZOMECH.

V době Rockefellerovy nadace zastával funkci ředitele institutu antropologie Otmar Freiherr von Verschuer, hrdina amerických eugenických kruhů. Během Verschuerovy vlády Rockefeller nadále financoval institut jak přímo, tak prostřednictvím dalšího výzkumu. V roce 1935 Verschuer opustil institut, aby založil konkurenční eugenické zařízení ve Frankfurtu, které bylo široce propagováno v americkém eugenickém tisku. Výzkum dvojčat explodoval pod 3
e Reich, podporovaný vládními nařízeními. Verschuer napsal Erbarzt, lékařský eugenický časopis, jehož byl redaktorem, že válka v Německu přinese „totální řešení židovského problému“.

Verschuer měl dlouholetého asistenta. Jmenoval se Josef Mengele. 30. května 1943 dorazil Mengele do Osvětimi. Verschuer oznámil Německé výzkumné společnosti: „Můj asistent, Dr.
r Pro tuto oblast výzkumu se ke mně přidal Josef Mengele. V současné době je zaměstnán jako kapitán a táborový lékař v koncentračním táboře Osvětim. V tomto táboře se se svolením SS Reichsführera (Himmlera) provádějí antropologické testy na nejrůznějších rasových skupinách."

Mengele šel hledat dvojčata, když přijely nákladní vagóny. Jakmile je nalezen, prováděl na nich bestiální experimenty, psal svědomité zprávy a posílal je zpět do Verschuerova ústavu k vyhodnocení. Mrtvoly, oči a další části těl byly často posílány do eugenických institutů v Berlíně.

Rockefellerovi vymahači nikdy neslyšeli o Mengelem. Až na několik výjimek nadace v roce 1939 zastavila všechna eugenická studia v Evropě. Ale kostky byly vrženy. Když Rockefeller a Carnegie financovali tyto lékaře a zakládali instituce, věda, kterou pomohli vytvořit, nabrala vlastní dynamiku.

Po válce byla eugenika prohlášena za zločin proti lidskosti – akt genocidy. Němci byli postaveni před soud a na svou obranu citovali kalifornské zákony. Nadarmo. Byli shledáni vinnými.

Mengeleho šéf Verschuer přesto stíhání unikl. Znovu se spojil s kalifornskými eugeniky, kteří odešli do ilegality, a přejmenovali svou křížovou výpravu na „lidskou genetiku“. Typická výměna názorů z 25. července 1946, kdy Popenoe napsal Verschuerovi: "Bylo mi potěšením slyšet od vás. Velmi jsem se bál o své německé kolegy... Chápu to tak, že sterilizace byla v Německu přerušena?" Popenoe nabídl nějaké informace o různých amerických eugenických svítidlech a poté poslal různé eugenické publikace. V samostatném balíčku Popenoe poslal kakao, kávu a drobné dárky.

Verschuer odpověděl: "Váš velmi laskavý dopis z 25. července mi udělal velkou radost a z celého srdce vám děkuji. Dopis vytváří nový most mezi mou vědeckou prací a vaší; doufám, že tento most nebude - už nikdy nebude." kolaps, ale naopak umožní vzájemné a hodnotné obohacení a stimulaci."

Verschuer se brzy opět stal uznávaným vědcem v Německu i ve světě. V roce 1949 se stal dopisujícím členem nově vytvořené American Society of Human Genetics, organizované americkými eugeniky a genetiky.

Na podzim roku 1950 mu univerzita v Münsteru nabídla místo ve svém novém Ústavu lidské genetiky, jehož se později stal děkanem. Na počátku 1950. let se Verschuer stal čestným členem mnoha prestižních společností, jako jsou Italská genetická společnost, Vídeňská antropologická společnost a Japonská společnost lidské genetiky.

Genocidní eugenický původ lidské genetiky byl ignorován vítěznou generací, která odmítla být spojena se zločiny nacismu a která po generace nikdy neznala pravdu o letech před válkou. Dnes se guvernéři pěti států, včetně Kalifornie, veřejně omluvili svým občanům, minulým i současným, za sterilizaci a další zneužívání plynoucí z eugenického hnutí.

Lidská genetika se na konci 20. let stala osvíceným podnikem
e století. Díky tvrdé práci nakonec horliví vědci objevili lidský genetický kód prostřednictvím projektu Genome. Nyní lze každého jedince biologicky identifikovat a klasifikovat podle jeho vlastností a původu. Ale i dnes hlasy osobností ve světě genetiky volají po očištění od nežádoucích mezi námi a dokonce po mistrovském lidském druhu.

Existuje pochopitelná ostražitost ohledně běžných forem zneužívání, jako je odmítnutí někoho pojistit nebo zaměstnat na základě genetického testování. 14. října 2003 byla Senátem jednomyslně schválena první legislativa proti genetické diskriminaci. Přesto, s tím, jak se genetický výzkum rozvíjí po celém světě, právo jednoho státu postrádá sílu zastavit latentní hrozby.

 

 

Zdroj: BBB že děkujeme

 

Doplňující informace:

Crashdebug.fr: Miliardy dolarů
Crashdebug.fr: Hra o peníze
Crashdebug.fr: "To nejlepší ze světů"
Crashdebug.fr: agenda 21
 


Přihlaste se k odběru Daily Crashletter

Přihlaste se k odběru Crashletteru a získejte všechny nové články na webu v 17:00.

Archiv / Výzkum

Přátelské stránky